|
|
Tři liberální teorie spravedlnosti
Macháček, Jiří ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Váňa, Tomáš (oponent)
Hlavním cílem práce je představení moderní teorie liberální spravedlnosti se zaměřením na její distributivní rozměr. Vedle toho se autor zabývá otázkou hodnotové neutrality liberálního státu a pojetím rovnosti v liberální teorii. Autor prezentuje koncepci "justice as fairness" liberálního politického filosofa Johna Rawlse. Jeho pojetí je následně podrobeno kritickým reakcím dalších představitelů moderního liberálního proudu Roberta Nozicka a Ronalda Dworkina. Autor se stručněji zabývá vztahem myšlení zmíněné trojice filosofů k ranějším představitelům liberalismu a k současným kritikům mimo liberální tábor. První kapitola obsahuje výčet myslitelů a jejich příspěvků k problematice spravedlnosti a teorii společenské smlouvy. Naplní druhé, třetí a čtvrté kapitoly je interpretace jednotlivých pojetí výše zmíněné trojice autorů pomocí kritické analýzy jejich publikací. V páté kapitole jsou přiblíženy argumenty myslitelů obecně označovaných jako komunitaristé, kteří kriticky reagují na Rawlsovu teorii spravedlnosti. Připojen je rovněž i pohled Jürgena Habermase. V závěrečné šesté kapitole jsou shrnuta hlavní teoretická východiska a argumenty trojice liberálních filosofů. Následně dochází k jejich komparaci, zhodnocení stěžejních rysů a sumarizaci společných, a naopak rozdílných bodů.
|
|
|
Lidská práva a rovnost
Kalous, Jiří ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Cíbik, Matej (oponent)
Problematika koncepce dobra v teorii spravedlnosti Johna Rawlse Řešitel: Jiří Kalous Vedoucí práce: Mgr. Jakub Jirsa, Ph.D. Abstrakt Teorie spravedlnosti Johna Rawlse je jednou z nejvlivnějších knih politické filosofie týkajících se distributivní spravedlnosti, které byly v dvacátém století napsány, a jako taková vyvolala řadu kritických reakcí. Mezi jejími problematickými aspekty zaujímá význačné místo Rawlsovo pojetí dobra, které je klíčové pro přijetí celé teorie spravedlnosti jako slušnosti. Jedním z filosofů, kteří na tuto možnou kontroverzi poukázali, byl i Thomas Nagel. Tato práce kriticky hodnotí Nagelovu argumentaci a zkoumá, nakolik je jeho kritika Rawlse oprávněná.
|
|
|
Tři liberální teorie spravedlnosti
Macháček, Jiří ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Váňa, Tomáš (oponent)
Hlavním cílem práce je představení moderní teorie liberální spravedlnosti se zaměřením na její distributivní rozměr. Vedle toho se autor zabývá otázkou hodnotové neutrality liberálního státu a pojetím rovnosti v liberální teorii. Autor prezentuje koncepci "justice as fairness" liberálního politického filosofa Johna Rawlse. Jeho pojetí je následně podrobeno kritickým reakcím dalších představitelů moderního liberálního proudu Roberta Nozicka a Ronalda Dworkina. Autor se stručněji zabývá vztahem myšlení zmíněné trojice filosofů k ranějším představitelům liberalismu a k současným kritikům mimo liberální tábor. První kapitola obsahuje výčet myslitelů a jejich příspěvků k problematice spravedlnosti a teorii společenské smlouvy. Naplní druhé, třetí a čtvrté kapitoly je interpretace jednotlivých pojetí výše zmíněné trojice autorů pomocí kritické analýzy jejich publikací. V páté kapitole jsou přiblíženy argumenty myslitelů obecně označovaných jako komunitaristé, kteří kriticky reagují na Rawlsovu teorii spravedlnosti. V závěrečné šesté kapitole jsou shrnuta hlavní teoretická východiska a argumenty trojice liberálních filosofů. Následně dochází k jejich komparaci, zhodnocení stěžejních rysů a sumarizaci společných, a naopak rozdílných bodů.
|
|
|
Ekonomická úloha státu v podmínkách globální ekonomiky
Juřík, Richard ; Bažantová, Ilona (vedoucí práce) ; Seknička, Pavel (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce rozpracovává myšlenku ekonomické úlohy státy ve vztahu k trendům globalizace pomocí politologie, politické ekonomie a ekonomické geografie. Úvaha se odvíjí pomocí postupně definovaných koncepcí společenských institucí - koncepce státu a politického národa na základě společenské smlouvy, koncepce spravedlivé společnosti na základě díla "Spravedlnost jako férovost" od Johna Rawlse, koncepce globalizace ve smyslu jejích trendů v oblastech měnící se dělby práce a rostoucí příjmové nerovnosti, a koncepce měnící se úlohy státy ve vztahu ke globalizaci a ekonomice. Referenčním státem je malá, mezinárodně otevřená, demokratická a rozvinutá společnost, která zastává západní hodnoty a normy. Předpokládá se, že v takové společnosti sledují jedinci vlastní štěstí jako představu o dobrém životě. V tomto smyslu byla vybrána teorie "Spravedlnost jako férovost" jako rámec pro společnost rovných občanů, kde jsou ekonomické transakce považovány za spravedlivé a každý má šanci naplňovat vlastní vizi života a takový stav společnosti má setrvat v čase. Výsledkem analýzy následků vybraných trendů globalizace ve vztahu k základnímu rámci státu jako společenské instituce rovných občanů jsou dvě hlavní ekonomické úlohy státu. Autor dospěl k závěru, že první úlohou státy by mělo být řešení...
|
|
|
Paradigma demokracie ve 20. století
Moláček, Martin ; Müller, Ivan (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "Paradigma demokracie ve 20. století" pojednává o moderních teoriích demokracie. Na základě čtyř novodobých teorií demokracie, které vznikly v průběhu 20. století, se tato práce snaží dokázat rozdílnost ve výkladu pojmu demokracie. Diplomová práce popisuje následující teorie: konkurenční demokracie J. A. Schumpetera; pluralitní demokracie a polyarchie R. A. Dahla; teorii spravedlnosti J. Rawlse. V závěru práce je provedena stručná komparace hlavních myšlenek zmíněných demokratických teorií, která má dokázat rozdílné výklady pojmu demokracie, respektive dokázat, že demokracie není zcela jednoznačným pojmem, jak by se na první pohled mohlo jevit. Je tedy třeba chápat "teorii demokracie" jako velice široké spektrum různých pojetí demokracie, která jsou často názorově protichůdná. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Spravedlnost v mezinárodní politice: Teorie mezinárodních vztahů Johna Rawlse
Křiklán, Jan ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce má ambici zmapovat problematiku mezinárodní spravedlnosti se zaměřením na teorii mezinárodní spravedlnosti Johna Rawlse. Následně bude tato koncepce uspořádání světového řádu aplikována na dvě specifické případové studie. První případová studie se bude zabývat americkou invazí do Iráku v roce 2003 a druhá případová studie se bude zabývat Rusko-Gruzínskou válkou. Práce je strukturována na dvě hlavní části. První část se týká samotné koncepce mezinárodní spravedlnosti. Budou blíže popsány základní teoretické přístupy k pohlížení na mezinárodní spravedlnost. Po bližším popsání základních konceptů mezinárodní spravedlnosti bude v krátkosti připomenuta koncepce spravedlivé války. Následně bude blíže popsaná politická teorie Johna Rawlse a konečná podkapitola první části se bude věnovat samotné analýze koncepce mezinárodní spravedlnosti Johna Rawlse. Druhá část této bakalářské práce se zaměří na dvě vybrané moderní války. S použitím principů spravedlivé války se pokusím rozhodnout, zda byly dané války spravedlivé. Jako každý historický fenomén podléhá vše různým interpretacím. Tento předpoklad bude v této práci respektován, a proto bude dán prostor pro různé interpretace vzniku těchto dvou následných válek. Bude dán prostor pro ideologické, mocenské a ekonomické interpretace. Na...
|
|
|
Spravedlnost v mezinárodní politice: Teorie mezinárodních vztahů Johna Rawlse
Křiklán, Jan ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce má ambici zmapovat problematiku mezinárodní spravedlnosti se zaměřením na teorii mezinárodní spravedlnosti Johna Rawlse. Následně bude tato koncepce uspořádání světového řádu aplikována na dvě specifické případové studie. První případová studie se bude zabývat Americkou invazí do Iráku v roce 2003 a druhá případová studie se bude zabývat Rusko-Gruzínskou válkou. Práce je strukturovaná na dvě hlavní části. První část se týká samotné koncepci mezinárodní spravedlnosti. Budou blíže popsány základní teoretické přístupy k pohlížení na mezinárodní spravedlnost. Po bližším popsání základních konceptů mezinárodní spravedlnosti bude v krátkosti připomenuta koncepce spravedlivé války. Následně bude blíže popsaná politická filosofie Johna Rawlse a konečná podkapitola první části se bude věnovat samotné analýze mezinárodní koncepce mezinárodní spravedlnosti Johna Rawlse. Druhá část této bakalářské práce se zaměří na dvě vybrané moderní války a s použitím principů spravedlivé války se pokusím rozhodnout, zda byly dané války spravedlivé. Jako každý historický fenomén podléhá vše různým interpretacím. Tento axiom bude v této práci respektován, a proto bude dán prostor pro různé interpretace vzniku těchto dvou následných válek. Bude dán prostor pro ideologické, mocenské a ekonomické...
|
|
|
Liberalism and its justification in contemporary political philosophy
Cíbik, Matej ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Chotaš, Jiří (oponent) ; Moural, Josef (oponent)
Táto dizertačná práca sa snaží odpovedať na jednu základnú otázku: čo môžeme filozoficky povedať na obhajobu liberalizmu ako spôsobu politickej existencie spoločnosti. Práca pozostáva z troch častí. V prvej kriticky prezentujem dve populárne odpovede na túto otázku vychádzajúce z konceptov vlastníctva seba samého respektíve hodnotového pluralizmu. Argumentujem, že ani jedna z nich nie je adekvátna a uspokojivá, hlavne z toho dôvodu, že operujú s koncepciou osoby, ktorá je príliš nerozvinutá na to, aby mohla zaštítiť obhajobu liberalizmu. V druhej časti prezentujem interpretáciu Johna Rawlsa, špeciálne jeho koncepcie osoby. Tvrdím, že táto koncepcia je pre jeho myslenie kľúčová, najmä vzhľadom jeho k odpovedi na moju otázku. V tomto kontexte ukazujem, že Rawls nepredkladá presvedčivú obhajobu tejto koncepcie. V tretej časti predkladám argumenty na podporu Rawlsovho liberalizmu, ako nápravu pochybení, ktoré som identifikoval. Ukazujem, ako môže byť jeho koncepcia osoby lepšie argumentačne podporená. Z tejto koncepcie následne odvodzujem dva argumenty podporujúce liberalizmus ako spôsob politickej existencie spoločnosti. Kľúčové slová Liberalizmus - John Rawls - Pluralizmus - Koncepcia osoby
|
|
|
Lidská práva a rovnost
Kalous, Jiří ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Cíbik, Matej (oponent)
Problematika koncepce dobra v teorii spravedlnosti Johna Rawlse Řešitel: Jiří Kalous Vedoucí práce: Mgr. Jakub Jirsa, Ph.D. Abstrakt Teorie spravedlnosti Johna Rawlse je jednou z nejvlivnějších knih politické filosofie týkajících se distributivní spravedlnosti, které byly v dvacátém století napsány, a jako taková vyvolala řadu kritických reakcí. Mezi jejími problematickými aspekty zaujímá význačné místo Rawlsovo pojetí dobra, které je klíčové pro přijetí celé teorie spravedlnosti jako slušnosti. Jedním z filosofů, kteří na tuto možnou kontroverzi poukázali, byl i Thomas Nagel. Tato práce kriticky hodnotí Nagelovu argumentaci a zkoumá, nakolik je jeho kritika Rawlse oprávněná.
|
|
|
Vztah jedince a společnosti v Rawlsově díle
Vlčanová, Kateřina ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Hlavním záměrem této práce je zodpovědět primární otázku: Jak se v Rawlsových dílech proměňuje vztah mezi jedincem a společností? Posiluje se, oslabuje, či jinak mění? Autorka se zabývá i dalšími otázkami, především specifiky Rawlsovy teorie a Rawlsova liberalismu a kritikami Rawlse. Autorka se soustředí na dvě významná díla - prvotinu Teorie spravedlnosti a pozdější Politický liberalismus. Aby bylo možné na tyto otázky odpovědět, analyzuje autorka nejprve dílo Teorie spravedlnosti a vztah jedince a společnosti v tomto díle a následně ho zasazuje do kontextu filosofické debaty, která pramení právě z kritik Teorie spravedlnosti a odehrává se mezi liberály a komunitaristy. Autorka zmiňuje i kritiku zástupce libertariánů Roberta Nozicka. Liberálové (Rawls) zastávají názor, že identita člověka předchází společnosti, tudíž obhajují individualistickou představu univerzálního jedince, který má náležitá práva. Na druhou stranu komunitaristé (MacIntyre, Sandel, Taylor, Walzer) obhajují jedince, jehož identita je předem odvozena od společností, k níž jedinec patří. Pro komunitaristy je tedy důležitější usilovat o dobro pospolitosti, v níž lidé žijí, než primárně o dobro každého jednotlivého člověka. Poté autorka analyzuje hlavní myšlenky díla Politický liberalismus a vztah jedince a společnosti v něm...
|
host ::
RSS.